Mám praxi, o které by si většina vrstevníků mohla nechat zdát, říká Adéla ze spolku Student Cyber Games

V prvním článku jsem vám přiblížila studentský spolek Student Cyber Games (SCG), který se již od roku 2003 zabývá pořádáním soutěží. Minule jsem za spolek vyzpovídala koordinátorku soutěže Prezentiáda Péťu Plachou. Dnes se podíváme pod pokličku letošních online kol pořádaných ve spolupráci s Microsoftem.

Vzhledem k letošní situaci se z krajských kol na školách přesunula Prezentiáda do online kol, ze kterých pak soutěžící postupovali rovnou do Grandfinále, které se konalo ve dnech 17. a 18. září 2020 v Brně. Letos se ho účastnilo 26 týmů z obou kategorií, z toho 6 týmů, které nemohly dorazit osobně, prezentovaly formou videa, které zaslaly a na finále se promítalo. A nyní již k rozhovoru s Áďou Kmoníčkovou, která měla zásluhu na podobě letošního ročníku.

Ahojky Áďo. V úvodu bych se tě chtěla zeptat, jak ses vlastně k Prezentiádě dostala?
Začalo to zdánlivě nepatrným úkrokem ven z komfortní zóny (jak jinak). Z hecu jsem se minulý rok přihlásila do STC (studentský program od Microsoftu – pozn. autora) , kde jsem na výběrovém řízení poznala kamaráda organizátora, který už měl jiné povinnosti a nemohl se Prezentiádě tolik věnovat. Tak mi nabídl, jestli bych nechtěla přebrat jeho agendu krajského koordinátora eventů, což jsem samozřejmě přijala! No a když už jsem byla polapena, postupně jsem se podívala i do dalších nejrůznějších oddělení – např. do marketingu nebo obchodu.

V letošním ročníku jsi se starala o technický průběh online kol. Jak to probíhalo?
Pro mě osobně to byla neuvěřitelná zábava, ani jsem si v tu chvíli moc neuvědomovala, kolik jsem měla zodpovědnosti. Už v den, kdy bylo vyhlášeno, že se do školy už nepodíváme, bylo jasné, že budeme mít k dispozici aplikaci Microsoft Teams. Zatímco výkonný výbor přichystal krizový plán, nebo chcete-li onen nový formát soutěže, my s ajťákem a ještě jednou holčinou jsme ho přivedli k životu. V praxi to vypadalo tak, že jsme byli denně třeba 10 hodin na callu a pracovali – ať už šlo o nasazování Teamsů nebo přehrávání týmů z naší databáze do aplikace (a část toho času jsme taky prokecali a propařili hraním Minecraftu, až takoví workoholici nejsme). Ale reálně jsme takhle společně strávili desítky až stovky hodin času, a myslím, že tahle fáze mého prozatimního působení v SCG mi toho dala snad nejvíc. Nejenom proto, že jsem se při zařizování online kol naučila mnoho nových věcí, ale taky jsem měla šanci nasát názory a pohledy mých dvou starších a zkušenějších kolegů (kamarádů!), čehož si moc cením.

Jak to vnímali soutěžící? Zvládali to v pořádku?
Myslím, že většina soutěžících to zvládla na jedničku. Na to, že to pro mnohé byla první zkušenost s online prezentováním, to zvládli bravurně! Jsem moc ráda, že se sešlo tolik lidí, co se na to nevykašlalo a dotáhlo prezentace až do konce. Reakce na nový formát soutěže byly různé – někteří soutěžící se necítili úplně ve své kůži a říkali nám, že prezentovat „offline“ by bylo lepší. Jiné ale prezentovat přes Teamsy naopak bavilo a docenili tu zbrusu novou zkušenost s online prezentováním, která se jim do budoucna rozhodně hodí.

 Jaká byla online kola pro tebe?
Stresující! Ve chvíli, kdy už se mělo jít na věc, mi začalo docházet, jak velkou jsem měla zodpovědnost. Teamsy jsem dohodla já, a to, jestli jsme vše dostatečně připravili, taky vlastně stálo na mně. Každou jednu hodinu, co jsme byli v akci, jsem se „modlila“, aby vše dopadlo dobře, bez obtíží. Naštěstí to nakonec všechno proběhlo bez nějakých větších kiksů. Mimo zařizování technického průběhu jsem si také vyzkoušela moderování – provádění týmů online kolem. To byla práce, která se nejvíc podobala původní verzi práce na krajských kolech – zhlédla jsem výkony soutěžících a položila jim všelijaké záludné otázky, abych si otestovala jejich schopnost reakce. To mě bavilo, snažila jsem se všem dávat nějaký originální dotaz, aby byli snad co nejvíc zaskočeni. Minulý ročník jsem se sama Prezentiády účastnila, takže jsem měla v živé paměti, jak se soutěžící cítí, a proto bylo zajímavé si to vyzkoušet i z té druhé strany.

 Co máš na Prezentiádě nejraději, co pro tebe Prezentiáda znamená?
Prezentiáda a SCG jako takové pro mě znamenají opravdu hodně. Dřív jsem měla pocit, že jsem úplně k ničemu, byla jsem znuděná, zdepresovaná a můj život neměl tak docela smysl (asi to zní jako klišé, ale je to pravda). Za ten necelý rok, co jsem v SCG, se můj život otočil naruby. Jsem ve třeťáku na střední a mám takovou praxi, o které by si většina mých vrstevníků mohla jen nechat zdát – no řekněte, kdo si v šestnácti zkusil dohodnout partnerství s Microsoftem nebo předání několika tisíc kusů mentosek? Ještě cennější jsou pro mě ale noví přátelé a celá tahle sociální skupina. Lidi, se kterými spolupracujete, nejsou jenom kolegové, jsou to kamarádi. Najednou jsem se necítila, že jsem nepotřebná, naopak mi lidé důvěřovali a stáli o mojí práci. Po dlouhé době jsem měla pocit, že někam patřím. V prosinci to bude teprve rok, co se na Prezentiádě a pIšQworkách podílím, a už za tak krátkou dobu jsem se jako člověk neskutečně posunula. A za tohle jsem SCG nekonečně vděčná.

 Je nějaká prezentace, nebo někteří soutěžící, na které stále s úsměvem vzpomínáš?
Rozhodně, takových je hned několik. Vzpomínám si na svoje letošní a zároveň celkové Prezentiádní poprvé (haha); první tým, který jsem letos moderovala – byli to dva Slováci, jejichž způsob prezentování byl dost nekonvenční, ale dle mého názoru ne vyloženě špatný, bavili mě. Taky mi utkvěl nakonec výherní tým v kategorii středních škol, Nudle. Na online kolech měli vizuálně moc krásnou prezentaci, vypadala jako dopis, a navíc jsou ze stejného města, jako já. No a nesmím zapomenout na moji osobní legendu – dva kluci, kteří celou soutěž (alespoň v to pevně věřím a doufám) totálně vytrollovali. Jejich prezentace byla příšerná, plná bullet pointů a prostě škaredá. Navíc si jeden z nich v polovině prezentování zapnul voice over a zněl jako zpívající robot. V ten moment jsem byla v šoku, ale zpětně se celé té absurdní situaci nemůžu nesmát. Takže i takové momenty na Prezentiádě máme – někdy jste dojatí, někdy vás soutěžící donutí se zamyslet a někdy vás rozesmějí. Myslím, že to je na Prezentiádě prostě úžasné.

Děkuji za rozhovor!