Nebuďte lhostejní ke svému okolí, říká Jakub Čech

Před pár týdny u nás ve škole proběhla přednáška pořádaná Nadačním fondem proti korupci (NFPK). Někteří z Vás se jí možná účastnili, zbylí takové štěstí neměli. Nehledě na tento fakt, k nám do školy nadační fond přinesl velmi důležité, ale ožehavé téma korupce, jednoho z prapůvodních problémů civilizovaného světa. Nadační fond proti korupci je v současnosti největší organizací na území České republiky zabývající se korupcí. Snaží se již od roku 2010 pomoci společnosti začít vnímat korupci jako zločin a aby i podle toho ke korupčníkům přistupovala. Společně s touto nadací k nám zavítal i Jakub Čech, 19letý politický aktivista. I přes svůj nízký věk je tento rodák z Prostějova odhodlaný bojovat s korupcí ve všech jejich podobách. Možná jste o něm četli v některém z článků na internetu. Možná o něm slyšíte poprvé. Každopádně to našemu školnímu časopisu nedalo, abychom s tímto obráncem práva neudělali rozhovor.

Ahoj, Jakube.

Zdravím.

 

Jakube, z přednášky u nás ve škole už víme, že spolupracuješ s Nadačním fondem proti korupci. Jak to všechno začalo?

První článek v novinách mi vyšel v osmi letech, konkrétně v http://www.iprostejov.cz/, kde jsem psal o kulturních akcích. Postupně jsem ale psal také o různých kauzách a dokonce i v mému věku, kdy mi bylo kolem jedenácti, se mi povedlo leckoho z politiků a představitelů různých institucí trochu rozlítit.

 

Řešil jsi i nějaký problém se svou školou, pokud si dobře pamatuji.

Jednalo se o hodnocení běhu v tělocviku, kdy kluci museli splnit větší nároky než děvčata. Současně s tím byly vytvořené i tabulky na to, kdo má co zvládnout, v jaké rychlosti, a podle toho se hodnotilo. Přišlo mi to nefér, protože ne každý kluk má stejnou kondici, stejně jako ne každá holka. Přitom podle rámcového vzdělávacího programu je takový systém hodnocení tělocviku zakázaný. Od ředitele jsem se dozvěděl, že kluci jsou přece lepší, budou živit rodinu, a proto by měli běhat. Vzhledem k tomu, že ředitel ani učitelé nechtěli se situací nic dělat, obrátil jsem se na úřad ombudsmanky a následně na školní inspekci. Samozřejmě se ukázalo, že ty tabulky jsou naprostý nesmysl a celý ten systém je vadný. Tím pádem to uznali jako důvodnou stížnost. Tehdy jsem z gymnázia stejně odcházel, nedával jsem všeobecnost studia, zejména mi nešly přírodní vědy a fyzika. Přešel jsem proto na obchodní akademii. Smutné je, že nedávno jsem se zajímal, jak to s tím gymnáziem v současné době vypadá, a zjistil jsem, že tabulky se tam stejně používají doteď.

 

A takhle jsi se dostal i ke spolupráci s Nadačním fondem proti korupci?

Ano. Právě přes jednu z těchto kauz jsem se dostal i k NFPK, když jsem spolupracoval s jedním z analytiků NFPK, Janusem Koniecznym. Už jsem je sledoval i dříve díky veřejné soutěži. V roce 2017 jsem od nich navíc získal Cenu za odvahu, která je určena občanům, kteří se nebojí upozornit na korupci bez ohledu na osobní následky.

 

Udělal bys třeba něco jinak, teď když už některé kauzy nebo situace sleduješ s odstupem? 

Třeba ohledně situace na gymnáziu? Nejspíš bych si sehnal potvrzení od lékaře, v tom smyslu, že požadavky, které na nás byly v tělocviku kladeny, jsou například pro mě nesplnitelné. Problém by to nevyřešilo, ale aspoň by na mě nemohli. Také bych byl preciznější, ohlídal bych si po vyjádření inspekce, že opravdu došlo k nápravě a není to jen na papíře.

 

Pamatuji si z přednášky ve škole, že jsi mluvil i o jiných kauzách, jichž jsi byl součástí. Můžeš nám některé stručně představit?

Psal jsem třeba o takzvaném olympijském centru, tělocvičně postavené v Prostějově za veřejné peníze, kdy dotaci na ni za ministerstvo přislíbila bývalá náměstkyně ministryně školství Simona Kratochvílová, která byla později obviněna pro manipulaci s dotacemi na sport. Dalším příkladem je střet zájmů primátorky Aleny Raškové v kauze pronájmu prostor právě pro školu, v níž je spolumajitelkou. Díky tomu má soukromá škola primátorky velice vstřícné podmínky od města, které jí pronajímá prostory. Tehdy na mě primátorka dokonce podala trestní oznámení a chtěla odškodné za to, že jsem o ní řekl, že je malý Babiš, nebo že jsem napsal, že zfalšovali zápis z jednání. Ona argumentovala, že ho nezfalšovali, pouze „zpětně upravili“.

 

Občas to je možná až trošku vysilující, že?

Jde to. Někdy se nad tím i zasměju, konkrétně snahy některých politiků o zastrašování jsou až směšné.

 

Super, že to bereš s humorem. Ty sice, zdá se, máš takové věci v malíku, ale co by měli dělat naši čtenáři v případě, že se setkají s korupcí? Máš pro nás nějaké rady?

Důležité je uvědomit si, že korupce neznamená jen úplatky. Může mít různou podobu, třeba různé výhody a výsady ze současného zneužití pravomocí úředníka či politika. Důležité je korupci nějakým způsobem zdokumentovat, nejlépe nahrát. Kontaktovat policii nebo NFPK a zkonzultovat celou situaci. Pokud jde o různá porušení zákonů ze strany politiků či úředníků, je třeba si zjistit, který úřad je k tomu příslušný, jestli krajský úřad, ministerstvo vnitra nebo někdo jiný. Důležitou institucí v tomto je kancelář ombudsmana, oficiálně veřejného ochránce práv. Výborná poradna je www.frankbold.org. Určitě je nezbytné nebát se zeptat, požádat o informace. V případě odeslání informace na úřad, kterému věc nepřísluší, by oni sami měli sdělit, na koho se máme správně obrátit.

 

Změnil bys něco v současném právním systému vzhledem k řešení korupce?

Některé mechanismy mohou být lepší. Třeba pokud jde o různou hospodářskou kriminalitu a zneužívání pravomocí ze strany komunálních politiků, občan nemá žádnou možnost, jak docílit, aby to policie reálně vyšetřovala. Kauzy se zametají pod koberec a my s tím nemůžeme nic dělat.

 

Měl bys na závěr pár slov pro naše čtenáře?

Podle mě je strašně důležité, abyste vyjádřili svůj názor, nenechali si zcizit svá práva, mluvili do veřejného života a nebyli lhostejní k okolí.

 

Tak moc děkuji za tvůj čas a hodně štěstí s dalšími kauzami.

Díky. A vám hodně štěstí s časopisem. Je super, že takový časopis na škole máte.