Sportovní událost se v dnešním pojetí stává komplexním multimediálním zážitkem.

To mohu potvrdit, protože aktuálně se sám nacházím v centru takového energického dění. A jaká byla moje cesta? Od prvních grafických krůčků na hodinách digitální grafiky

na střední škole „Weilovka“…

Moje cesta

Když se mě někdo zeptá, kdy přesně jsem s tvorbou pro sportovní eventy začal, vlastně ani neumím odpovědět. Prostě to přišlo samo – od drobných grafik až po komplexní vizuály. V tomto oboru se pohybuji už několik let, ale na velkých akcích se podílím přes dva roky. Začínal jsem jako dobrovolník a postupně jsem se vypracoval až na svou současnou pozici content creator / operator. Proto si myslím, že začít od úplného základu a postupně stoupat výš je ta nejlepší cesta pro každého, bez ohledu na obor. Nejsem žádný vedoucí pracovník, to vůbec ne, ale vidím v sobě velký progres. Když se dnes podívám na své starší projekty, říkám si, že jsou příšerné, a jsem upřímně rád, kam jsem se posunul.

Od pixelů k emocím

Celá ta vizuální magie začíná u technického pochopení digitálního obsahu, kde musíte být tak trochu grafickým chameleonem. V jednu chvíli pipláte rastrovou grafiku, aby na obřích LED panelech v aréně vynikl každý detail, a hned nato už krotíte vektory, které jsou nezbytné pro tiskoviny nebo obří billboardy před stadionem. Je to věčný boj mezi barvami: zatímco na monitorech pronásledujete ty nejsytější odstíny v barevném režimu RGB, pro tisk musíte všechno pokorně přechroustat do modelu CMYK. V dnešní době je navíc Full HD rozlišení naprostým standardem, přes který nejede vlak – fanoušek na tribuně vám totiž neodpustí žádnou rozmazanou šmouhu, když očekává krystalicky čistý zážitek. Tolik k teorii.

Režie jako mozek operace

Pokud si myslíte, že atmosféra v zaplněné hale vzniká jen tak náhodou, nahlédněte do „srdce“ stadionu – do režie. Je to v podstatě řídící centrum celé show, kde sedí parta lidí, co nesmí mrknout. Celému tomu chaosu vládne režisér, který koordinuje celý produkční tým a ručí za to, že vše proběhne bez jediného zaškobrtnutí. My, jako operátoři contentu a editoři, jsme pak ti, kdo do diváků chrlí intro videa, gólové animace nebo bleskové statistiky přímo během hry. Aby to mělo tu správnou energii, doplňují nás osvětlovač s dýdžejem, kteří gradují vizuální a hudební smršť přesně v těch momentech, kdy jde o všechno. A zatímco my se potíme u monitorů, v terénu tuhle energii přenášejí na lidi maskoti, moderátor a nepřehlédnutelná hype crew. Jsou to „profesionální povzbuzovači“, kteří fungují jako most mezi sportovním týmem a publikem. Jejich úkolem je rozhýbat tribuny, zapojit každého fanouška a vyždímat z publika maximum emocí, aby se aréna otřásala v základech.

Scénář, který nepustí

Každá vteřina eventu je naplánována v tzv. scénáři. Ten zahrnuje vše od otevření bran arény pro veřejnost až po slavnostní medailový ceremoniál. Mezi nejoblíbenější prvky patří interaktivní aktivity pro fanoušky, jako: populární Kiss cam (zábavní prvek na sportovních zápasech a koncertech, kdy kamera náhodně vybírá dvojice v publiku a jejich obraz promítá na velkoplošnou obrazovku s očekáváním, že se políbí) nebo soutěžní kvíz během přestávky.

Tohle zažiješ pouze v aréně…

Tvorba vizuálního obsahu pro sportovní eventy je neustálý proces aktualizace a rozvoje. Aby si fanoušci udrželi zájem, musí se program přizpůsobovat novým trendům. Jak ukazuje praxe, kvalitní „content“, čili obsah, je to, co dělá z obyčejného zápasu nezapomenutelný zážitek, o kterém se mluví ještě dlouho po odchodu z haly. Zažili jste už někdy takovou atmosféru?

Článek byl publikován v měsíčníku P15 Hlasatel v čísle 04/2026.