Focení fotek mi bylo vždy blízké. Po focení fotek mě vždy bavila spíše úprava, líbila se mi ta možnost, že do fotky můžu vložit trocha sebe, trocha toho, co mám já ráda. Focení fotek se tak pro mě stalo velikou vášní a částí mého každodenního života.

Nedílnou částí mého nápadu je motivace ostatních lidí. Chci svou ročníkovou prací motivovat lidi k tomu, aby chodili ven, aby si zkusili fotit. Focení totiž může dělat každý, je to určitá volnost, odpočinek od věcí, co se například dějí doma. Díky focení mě hrozně začalo bavit chození ven, začala jsem si například užívat různé výlety, exkurze. Já totiž nikdy nebyla moc venkovní člověk. Protože od malička jsem spíš trávila čas na počítači a hrála hry s absolutním nevěděním, co se děje venku, a jak to tam může být krásné.

Fotoknížku jsem si vybrala, protože v tu dobu to bylo mě blízké téma. Ve škole jsme probírali Adobe InDesing, kde jsme se učili, jak dělat brožurky. Viděla jsem tam možnost udělat časopis neboli něco jako fotoknížka. Obsahem mé fotoknížky jsou mé fotky, které jsem v průběhu pár měsíců nafotila a upravila, jsou zde popisy, co jsem udělala, dále i srovnání fotek, jak vypadaly před úpravou a po úpravě.